Životopis
Radim se narodil mezi lety 960-970 v Libici nad Cidlinou knížeti Slavníkovi a neznámé ženě, nejspíš jedné z jeho souložnic. Toto jméno má slovanský původ a znamená „kdo má rád mír (svět)“.O jeho dětství nemáme moc informací.Základní vzdělání absolvoval stejně jako Vojtěch v Libici,patrně pod vedením klerika Radly,budoucího uherského arcibiskupa,známého jako Astrik Anastasius. Poté byl stejně jako jeho nevlastní bratr převezen do Magdeburgu do katedrální školy, aby zde studoval všeobecné základy středověké vzdělanosti (sedm svobodných umění) gramatiku ,rétoriku, dialektiku, aritmetiku, géometrii, astronomii a hudbu včetně zpěvu. Během studia mu muselo být kolem 20 let,stejně jako bratrovi.
Po studiích,které Radim absolvoval v Sasku, se s největší pravděpodobností uchýlil do středu Čech k staršímu bratrovi Vojtěchovi. Vojtěch v té době působil nejspíše už jako biskup,v pořadí druhý v Čechách.V této pozici pracoval pět let,poté znepokojen politickou a společenskou situací v Čechách odstoupil ze svého úřadu. V roce 988 se oba bratři vypravili přes Řím směrem do Svaté země.Cestou ale změnily názor a uchýlili se v Ŕímě v aventinnském klášteře,kde přijali mnišské roucho a zároveň také řeholní jméno.Radim dostal jméno Gaudentius po sv. Gaudentiovi,římském světci,který žil ve 4.století.Lidem v Čechách se během té doby,kdy bratři pobývali v klášteře, zastesklo po biskupu Vojtěchovi a požadovali jeho návrat .Vychovatel Radla společně s Kristiánem byli vysláni ,aby přivedli oba bratry nazpět.Během roku 992 se proto Vojtěch a Radim společně vrátili do Prahy v doprovodu několika mnichů z Aventinna.
Na počátku roku 993 uskutečnil Vojtěch svůj dávný sen a založil první mužský klášter v Břevnově u Prahy,kam dosadil příchozí římské mnichy. Opět se ujmul biskupského úřadu,avšak po roce Radim společně s ním odchází zpět do aventinnského kláštera.Po vyvraždění Slavníkovců v Libici nad Cidlinou se vypravil společně s bratrem k polskému knížeti Boleslavu Chrabrému,kde pobýval i jejich bratr Soběslav.Roku 997 doprovázel Radim společně ze slovenským Bogušou Benediktem Vojtěcha na cestě k pohanským Prusům,kde následně umírá.Díky Radimově zásluze byly pak jeho ostatky Boleslavem Chrabrým od Prusů vykoupeny a během roku 999 převezeny do polské Třemešné.Odtud byly dopraveny do hlavního města Hnězdna.
Dne 2.12.999 byl Radim v Římě pasován na hnězdenského biskupa papežem Silvestrem II. Byl nazván jako archibiscopus sancti Adalberti martyris (arcibiskup svatého Vojtěcha mučedníka).Poté co byl Radim pasován na biskupa, uchýlil se do Polska, do města Hnězdna. Ve dnech 8. -10. března roku 1000 navštívil město německý císař Ota I. v rámci hnězdenského sjezdu.V rámci této příležitosti bylo zřízeno arcibiskupství v Hnězdně v jehož čele stál právě Radim Gaudentius. Jako arcibiskupovi mu náležely diecéze krakovská, vratislavská a kolobřežská,ne však poznaňská,se kterou údajně vedl spor. Podle polské kroniky Galla antonyma uvrhl do klatby celý polský národ. Jeho úmrtí není stejně jako jeho narození přesně známo. Traduje se,že to mohlo být kolem roku 1006,1011 nebo dokonce 1020.Pohřben byl zpočátku v románské rotundě kostela Nanebevzetí panny Marie v Hnězdně. V roce 1039 Břetislav I. během svého tažení do Polska ukradl svaté ostatky obou bratří a Pěti svatých bratrů a odvezl je s sebou do Čech.S tím jsou spjaty Břetislavovy dekrety,která pronesl nad Vojtěchovým hrobem v Hnězdně ,pojednávající o středověké společnosti.Jedná se o jeden z nejstarších právních zákonů v českých zemích.Radimovy ostatky byly až do roku 2003 uloženy v Chrámu sv.Víta v kryptě sv.Kosmy a Damiána. Poté byl na žádost farnosti Radima Gaudentia převezen zpět do Hnězdna.
Někteří historikové Radimovi připisují autorství několika děl např.Kristiánovy legendy,Veršů o mučednické smrti svatého Vojtěcha či dalších hagiografických textů..Jako světec byl znám u nás ve 14.století,v Polsku o století dříve